Confidence

21. září 2013 v 23:03 | Nicoole. |  Jednodílné bromance

Title: Confidence
By: Nicoole & Z* - Yeah, vidíte správně, dvě autorky, masaker... :D
Jednodílná bromance (or romance?)
Larry (Louis + Harry) + Gryles (Nick Grimshaw + Harry)


"Ne, ty to nechápeš, Lou! Jsi pořád někde s Eleanor a já mám sedět doma sám se špatnou náladou a vědomím, že můj přítel právě platí večeři za jinou osobu, než jsem já? Tak to chceš? Tak chceš, aby to takto bylo? Abych osamocený sedával doma a čekal na tebe, až se vrátíš?"
"Ne, Harry… Prosím tě, přestaň do toho plést Eleanor, o té to není, je to o Nickovovi! On tě chce Harry, on tě má rád víc než jen jako kamaráda, vidím to na něm. Já to na něm sakra vidím!"
"To je absurdní. Přestaň říkat nesmysly, s Grimmym jsme jen kamarádi, ty to sakra moc dobře víš!"
"Jo, a proto se po tobě pořád tak kouká, dotýká se tě a všechno…. Harry, prosím tě, nemůžeš to stýkání s ním omezit? Mě to sere."
"Louisi Tomlinsone, přestaň být tak sobecký. Jak vůbec můžeš něco takového říct? Zabraňovat mi ve střetu s mými kamarády? Kdo si myslíš, že sakra jsi? Moje matka?!"
"Ne, tvůj přítel, Harry, jsem, sakra, do prdele, tvůj přítel a prostě jsem na toho chlápka alergický, chce tě dostat do postele, to je vše!"
" Jak tohle vůbec... Louisi, já tě nepoznávám. Žárlíš, prostě jen sakra žárlíš, to je vše, VŠE! Přestaň o něm takto mluvit. Víš, jak mě to vytáčí!"
"A TY VÍŠ, JAK MĚ VYTÁČÍ TO, JAK MOC ČASU S NÍM TEĎ TRÁVÍŠ!"
"Tak si na to, kurva, budeš muset zvyknout, protože já se s ním stýkat nepřestanu, jen kvůli nějaké tvé mylné myšlence."
"Fajn… fajn, jak myslíš, Harry."
Louis odejde z obývacího pokoje a zamíří si to přímo do koupelny. Shodí na zem všechno oblečení, které doposud zahalovalo jeho tělo, zamkne dveře od pokoje se sprchou, umyvadlem zrcadlem a nějakými poličkami. Nahlas si pustí písničky ze svého mobilu a vleze do sprchového koutu. Pěstí vrazí do černo-bílých kachliček, které zdobí zadní stěnu sprchového koutu. Udeří jednou, podruhé, potřetí… Na čtvrtou ránu už nemá sílu a i bolest ruky mu v tom brání. Je tak naštvaný a smutný zároveň. Copak je ten Harry tak slepý?
* * *
Nick Grimshaw seděl sám ve svém bytě v severním Londýně, pozoroval provazce deště, jak stékají po okenních tabulkách; užíval si klidného, ničím nerušeného večera při televizi s horkou kávou. Tedy… alespoň si myslel, že nebude ničím rušený, jeho idylka se však rozplynula, když se u vchodových dveří ozvalo zběsilé bouchání a klepání.
"Grimmy!" křičel mužský hlas za dveřmi. "Otevři! Mám pocit, že mám vodu snad i v trenkách." Chodbou se neslo tiché chichotání, jak se ten někdo smál sám sobě.
Nick vyděšeně položil hrnek a rychle spěchal otevřít. Věděl naprosto přesně, kdo tam je. Jeho by poznal v zástupu tisíců. Táhlý chraplák. Málokdo věděl o tom, že Grimshaw tento hlas miluje nadevšechno.
"Harry," vyjekl, když spatřil před sebou svého přítele na kost promočeného s podlitýma očima a s flaškou whisky ještě v ruce.
"Nicholasi," pronesl najednou Harry vážně a vztyčil ukazováček, aby tím ukázal, že mu má věnovat plnou pozornost. "Musím- "
Oslovený ho však neposlouchal, ostražitě se rozhlížel po chodbě, zda jej sem nepronásledovali paparazzi. Když se ujistil, že je vzduch čistý, zatáhl Harryho do bytu a přibouchl za nimi dveře.
"Hej, co děláš, chceš se prát?" Smál se Harry a pěstí udeřil Grimmyho do ramene.
"Nech toho, Stylesi," zavrčel na něj starší muž, popostrkujíc ho do kuchyně, aby mohl vyhodit láhev alkoholu, jenž mu i přes jeho protesty sebral.
"Radši mi řekni, proč jsi sem přišel," povzdechl si Nick, postavil před Harryho sklenici vody a posadil se ke stolu naproti něj.
Návštěvníkovi se zbarvily tváře do ruda a začal křičet: "To Louis!" Rozmáchl rukama. "On mě prostě nebude omezovat! Jak si to vůbec může dovolit… To si teda nebude zvykat, ne, ne, ne, já se nenechám!"
"Uklidni se," konejšil ho trochu zaskočený Grimmy a posunul k němu pohárek. Harry se tedy z plna hrdla se napil. Díval se přitom na Grimmyho a znenadání dostal záchvat smíchu. Z pusy vyprskl tekutinu jak na tričko Grimshawa, tak i na své. Nick nad tím jen pokroutil hlavou a s chutí se zasmál taky.
Až se Harry uklidnil, tak ho vzal za ramena a pomalu se s ním vydal směrem k ložnici. Musí mu půjčit nějaké čisté a hlavně suché oblečení. I on sám si potřebuje převléknout svůj mokrý vršek.
Společně přijdou až před Nickovu velkou šatní skříň. Odtud vytáhne její majitel dvě černá trička a jedny tepláky. Otočí se na stále chichotajícího se Harryho.
"Tak se převleč, babe." S mrknutím po něm hodí černé tričko s tepláky.
"Starší mají přednost," odpoví na to šibalsky Harry a sleduje, jak si Grimmy bez problému sundává tričko. Obdivuje jeho nahou hruď a bříško… Mhh… Popojde o kousek blíž, stále nespouštějíc oči z nahé pokožky mužova těla. Harry stojí teď přímo před Nickem. Zahledí si do očí a Harry moc dobře ví, že za následující dění bude moci hlavně vysoká hladina alkoholu v jeho krvi. On sám je moc slabý na to, aby to zastavil. Srdce křičí ne - miluješ Louis, ale mozek je jiného názoru, protože vášeň a chtíč obalamutily jeho mysl…
***
Vyprahlé rty, vlhké polibky, dvě spojená těla, sténajíc jména toho druhého. Harryho tělo je pod náporem vtisknuté do hlouby matrace. Nick se zasouvá rychle a hluboko do těla mladšího chlapce. S každým vniknutím se snaží zasáhnout ten malý uzlíček nervů, který se uvnitř ukrývá. Často se mu to podaří. Odměnou mu jsou vždy hlasité výkřiky a nadávky, tvořené Harrym. Oba pociťují to známé mravenčení v podbřišku, po kterém vždy přichází to konečné uvolnění. Oba s výkřikem slábnou a dopadají do čerstvě převlečených peřin.
***
Tichým pokojem, ve kterém se ozývalo jen pouhé pochrupování staršího muže, na kterém ležel kudrnáč. Svými potetovanými pažemi objímal Nicka kolem pasu, hlavou položenou na jeho prsou.
Harryho mobil na stolku zavibroval a hned na to se rozehrál rockovou klasikou… Nutno podotknout, že velmi hlasitou.
Majitel telefonu zamručel a poslepu nahmatal zdroj toho nežádoucího zvuku.
"Ano?" zachraplal stále ještě se zavřenýma očima.
"Harry?" V reproduktoru se ozval nejistý, sametový hlas.
"Louisi?" vyjekl Styles. Najednou byl celý probuzený a rychle se posadil, vyjekl, když zpozoroval, kde vlastně spal.
"Jsi v pořádku?" ptal se okamžitě Louis.
"J- jo…" zalhal Harry a promnul se kořen u nosu. Co to provedl?
"Já vím, že jsi mi psal smsku, že se vrátíš až po neděli, ale hrozně moc se ti omlouvám. Vrat se domů… prosím… Omlouvám se, možná jsem se zmýlil, nikdy bys mě nepodvedl, moc mě to mrzí… Byl jsem blbec…" Každé další Louisovo slovo se do Harryho zabodává jako nůž. Je takový blbec… "Kde vůbec jsi?"
Harry si odkašle, snad aby získal nějaký čas, v hlavě se mu pomalu osnujíc nějaké normální vysvětlení. Ale pak se tělo vedle něj zavrtělo a on celý ztuhnul, protože Grimmy, ještě v polospánku, zaúpěl: "Hazz, lehni si, vždyť není ještě ani deset…"
Louisovi se zatají dech a má pocit, že mu srdce snad vynechalo pár úderů.
"Ty… jsi u něj spal?" zeptá se opatrně a absurdně doufá v zápornou odpověď.
"Lou, n- není to tak, j- jak si myslíš, m-y…" Harry mu chce všechno vysvětlit, že je to všechno, všecičko, úplně jinak, jenomže… Jak jinak? Zradil ho. Zradil svou největší lásku. Vyměnil ho za opileckou noc. Jak moc rád by mu řekl, že spolu nic neměli, že u něj jen přespal, ale Harry neumí lhát, a už vůbec ne Louisovi.
"Měj se, Harry." A telefon oněmí.
"Do prdele," zakleje Harry a se slzami v očích se otočí na Grimshawa.
"Jak jsi to, kurva, mohl nechat dopustit? Víš vůbec, jak mizerně se teď cítím? Vždyť jsem, do prdele, podvedl Louise a ty… ty si ležíš klidně v posteli."
"Hazz, uklidni se," začne tiše starší muž.
"NEŘÍKEJ MI, SAKRA, HAZZ! NICKU, ZA VŠECHNO MŮŽEŠ, DO PRDELE, TY!" vybuchne.
"Harry, to není pravda, ty... To ty… Vždyť včera… Vypadalo to tak, že to opravdu chceš, já… myslel jsem si, že to chceš," začne blekotat Grimmy, úporně se na sobě snažíc nedát na sobě znát, jak moc ho jeho slova ranila.
"Myslel? Ty jsi myslel? Oh, radši to nedělej, protože se podívej, co to sakra způsobilo… Měl pravdu, chtěl si mě jen dostat do postele." Harry si počíná jako smyslů zbavený, oči už má úplně rudé od pláče.
"Jak to vůbec můžeš říct? Kdo tu byl, když Louis trávil večery s Eleanor, kdo tu byl, když se Louis choval jak kretén? Kdo tu, sakra, byl pro tebe a utěšoval tě? Kdo?"
Nick se odmlčí, aby nabral dech, i jemu už stékají slané kapičky po tvářích.
"To si vážně… Vážně myslíš, že to bylo kvůli tomu? Copak ty to nevidíš? Nevidíš, že tě miluji?"
Harry se na něj otočí a polkne.
"A ty nevidíš to, že celé mé srdce patří jen Louisovi, a tak to bude už navždy?"


Pozn. autorek: Děkujeme za přečtení. :) Pelikán Zůza a Božan Nicoole zdraví.
Z*: Ahojte, zdravíme všechny fanoušky Gryles a Larryho:) Rozhodly jsme se společně napsat povídku. Hell yeah... Doufáme, že se vám líbila:) Hodnoťte, komentujte :))) S láskou Z*

Nicoole: Všechny vás miluju, rozdávejte mír a lásku. Veselé Vánoce.
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Gunny Gunny | 21. září 2013 v 23:20 | Reagovat

Uplne prvni povidka, co me rozbrecela. Ne vsak pro to, ze by vas styl psani byl strasny, to naopak, ale protoze... proste tohle je na me moc. Ja koncim. Jste uzasne, obe, povidka se moc povedla. Diky.

2 Bir Bir | 22. září 2013 v 12:20 | Reagovat

Ouuu boše baby to bolo úžasné, mali by ste spolu písať asi častejšie! ;)

3 mischa mischa | 23. září 2013 v 10:45 | Reagovat

Toto autorske spojeni je uzasne, dovedete to krasne napsat....nevim, jak to napsat, ale právě to vypsani okolnosti, situace a jen kratka milostna scena tomu dodavaji do prave grady...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama