Exceptional - 5. DÍL

27. července 2013 v 18:16 | Nicoole. |  Exceptional

Title: Exceptional
By: Nicoole.
Part: 5.
Louis Tomlinson



Pepper složila hlavu do dlaní, byla viditelně rozrušené. Snažila se to všechno zpracovat a v klidu najít nějaké řešení, ale Louis vedle ní vyšiloval.
"Můžeš, prosím tě, sklapnout? Snažím se přemýšlet," okřikla ho po tom, co ječel, že oba určitě umřou.
"Přemýšlet?" vyjekl a přeskočil mu hlas, takže to znělo jako nějaké vypísknutí. "Tady nám jde o život! Jak vůbec víš, že to nebyla nehoda? Proč to nešlo uhasit? Kdo byl ten chlap? Co tu děláme? Já chci domů, právě mi vyhořel obchod, musím mluvit s policií, víš, kolik je tam peněz? Co budu, proboha, dělat?" Vyskočil na nohy a začal přecházet tam a zpět.
"Podle toho, co jsem viděla, tam moc peněz nebude," ušklíbla se, ale stačil jediný pohled do toho obličeje paniky, aby věděla, že její sarkasmus není na místě. "Dobře," povzdychla si Pepper rezignovaně a podívala se na něj. "Posad se a já ti všechno vysvětlím." Louis se na chvíli zatvářil, že snad bude protestovat, nakonec ale s našpulenou pusou dopadl na pařez.
"To, co zapálilo krámek, bylo kouzlo, proto to nešlo uhasit a pokud se nemýlím, tak to udělal ten chlap, co šel za námi. Jmenuje se Jeffrey. Je to lovec," vysvětlovala tiše a nejistě se ohlížela kolem sebe, zda je někdo neposlouchá, ozývalo se však pouhé kapání deště.
"Co prosím?"
"Vědí o tobě. Musíme z Flimby pryč. Nejlépe někam hodně daleko." V hlavě se jí už osnovaly plány na cestu, kam by teoreticky mohli jít, podle ní by bylo nejbezpečnější jít přímo k Radě, to však bylo nemožné. Nikdy nevěděl, kde Rada sídlí a ona sama se jim neozvala. Museli si poradit sami, dokud se s nimi někdo nespojí.
"Kdo o mně ví?" zajímal se zmatený muž.
"Lovci. Chytají čaroděje a živí se jejich magií, a protože jsi neobyčejně silný, není divu, že si přišli právě pro tebe. Po mně rozhodně nejdou, nemůžu jim dát toho tolik, kolik potřebují, jsem obyčejná."
Louis by Pepper nazval všelijak, jen ne obyčejnou. Pomalu si urovnával myšlenky v hlavě.
"Když mě chytnou, vezmou mi magii?" ujišťoval se, jestli správně rozuměl.
"Ano, přesně tak," odpověděla dívka roztržitě, zatímco zkoumala okolní terén. Bylo na ní dost dobře poznat, že by co nejraději odsud vypadla.
"V tom případě se chci nechat chytit."
Pepper nezarazila a dívala se na něj jako na blázna. "Přeskočilo ti? Nemůžeš si nechat vzít magii!"
"Proč by ne?" otázal se Louis. "Můžu. Nechci mít s tímto nic společného. Když mi ji vezmou, můžu se vrátit zpět do Flimby a žít si v klidu dál."
"Přeskočilo mu," konstatovala tiše Pepper spíš pro sebe. "Když ti ji vezmou, načerpají všechnu sílu a budou krutě uplatňovat svou moc; podrobí si lidi, co nečarují."
"Mudly?" pokusil se o vtip muž, ale to byla poslední kapka.
"Přestaň!" rozkřikla se dívka, udělala pár kroků k Louisovi a chytla ho ramena. "Můžeš si přestat z toho dělat legraci? Tohle je vážná věc! Oni tě zabijí! Vezmou ti magii, pak tě podříznou a pak zabijí všechny, co se jim kdy dostali do cesty, včetně mě! Musíme ihned pryč!"
Louis zmlkl. Stále měl pocit, že se mu tohle všechno jenom zdá, že se každou chvíli probudí ve svém podkrovním bytečku nad obchodem. Pravděpodobně z těch knih už naprosto zešílel. Ale při představě, že to on by mohl za smrt toho blonďatého stvoření, se mu zkroutily všechny vnitřnosti.
"Fajn," přikývl nakonec. "Kam půjdeme?"
Šlo poznat, že se Pepper viditelně ulevilo. Už jí vážně přestalo bavit, vysvětlovat mu vážnost situace. Ale ani ona sama nevěděla na tuto otázku odpovědět.
"Nemám nejmenší tušení," pokrčila rameny. "Možná bychom mohli…" Nedořekla načatou větu a ztuhla ve svém přecházení tam a zpět. Vystrašeně se ohlédla na místo, odkud přiběhli. Mezi stromy se mihnul stín.

"Louisi, utíkej!" zařvala a sama se znovu dala do běhu. Tomlinson se podíval doleva a viděl ho. Lovec, co je zahnal přes parkoviště až sem. Strachy vyjekl a sprintem se vydal za Pepper. Až ji předběhl, dívka se zastavila, se zatnutými zuby napřáhla dlaň a nechala tak velký smrk za nimi spadnout, aby jej zdržela. Lovec byl však chytřejší. Chtěla se znovu rozutíkat, ale Jeffrey ji popadl zezadu a něco tiše mumlal, držíc ji za spánky. Louis se zastavil a ochromený strachem hleděl na obraz před sebou. Pepper se ještě chvíli zmítala ve snaze se osvobodit, ale pak jako hadrová panenka padla k zemi. Jeffrey ji překročil a udělal krok k Louisovi. Na tváři se mu rozlil děsivý úsměv.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama