Broken promises - 1. DÍL

14. července 2013 v 12:16 | Nicoole. |  Broken promises

Title: Broken promises
By: Nicoole.
Part: 1.
Pokračování I swear
Narry - Niall + Harry


Harry vystoupil z černého nablýskaného mercedesu a obešel auto, aby pomohl Jillian ven. Gentlemansky jí otevřel dveře a s úsměvem nabídnul rámě.
"Děkuju," zašeptala Jill a poupravila si svůj klobouček. Oba pak počkali na druhou dvojici, která se soukala z auta. Keegan a Ivanne v kalhotovém kostýmku se smutným úsměvem na tváři.
Nebylo divo, že čtveřice mladých dospělých byla oděna celá v černém. Nacházeli se na jednom z mnoha londýnských hřbitovů. Když se Harrymu před pár dny na mobilu ukázalo tak dlouho nepoužívané číslo, šok mu projel celým tělem.
Harry se s kvílením vymotal z postele a dopotácel se k mobilu, který ležel v šedivém obýváku na konferenčním stolu a hlasitě vyzváněl. Hlava mu třeštila a žaludek se mu zvedal, to byl úděl minulé noci. Nebylo pochyb, že tentokrát to už opravdu přehnal. Matné vzpomínky mu ukazovaly, jak moc to přepískl a krev na oblečení, které leželo na guči, ho v tom jenom utvrdila. Jaksepatří ho překvapilo, když viděl volajícího, přijal hovor.
"Zayne?"
"Harry," oddechl si volající, ale jeho hlas byl prázdný. "Už jsem myslel, že sis změnil číslo. Volám kvůli jedné takové…"
Slyšel snad Harry vzlyk? Se zavřenýma očima si promnul kořen nosu. "Co se stalo?"
"Emily zemřela," oznámil plačtivě.
Rázem byl Harry plně vzhůru, že dokonce přestal vnímat kocovinu. "Ach, to mě mrzí…" zamumlal.
"Spáchala sebevraždu…" Harry slyšel, jak se jeho dávný kamarád rozplakal a přišlo mu ho navzdory všemu líto. Nejenom, že nevěděl, že jsou Zayn a Emily stále spolu, ale teď taková rána?
"Panebože…"
A tak tu teď stáli před kaplí, staří přátele se svými doprovody. Ivanne byla jako vždy nečitelná, kamenná tvář neprozrazovala vůbec žádné emoce a aby Harry řekl pravdu, docela se divil, že tu vůbec je. Ona a Emily se moc neznali, ale to ani Harry. Prostě jim připadalo jako slušnost přijít, navíc když o to byli požádáni.
U velké brány stál Zayn. Harry si všimnul, jak moc se změnil. Vyrostl a dospěl. Jeho tvář teď pokrývalo strniště a ve vlasech měl blonďatý proužek. Kdyby neměl tolik propadlé líce a oblek na něm nevisel jako na ramínku, dalo by se říct, že byl nádherný.
"Ahoj," pozdravili ho Ivanne a Harry trochu rozpačitě a podali si s ním ruky.
"Jsem rád, že jste přišli," řekl Zayn a pokynul jim rukou, aby vstoupili, přičemž si nezapomněl pohledem změřit jejich doprovody. Proběhla velká diskuze na téma, jestli s nimi půjdou, ale Ivanne Keegana chtěla mít u sebe a bylo by to trochu nefér vůči Jill, tak se Harry musel podřídit.
Vešli dovnitř. Přímo před nimi se rozprostíral oltář, před kterým ležela rakev. Ani jeden neměli v plánu se tam jít podívat; posadili se zhruba doprostřed na levé straně. Dřevěné lavice trochu zaskřípaly, než dosedli. Harry se k Ivanne nahnul a šeptem vyslovil otázku, která ho od toho telefonátu užírala.
"Proč myslíš, že to udělala?"
Dívka se k němu natočila a překvapeně zamávala dlouhými řasy. "Nevím, mluvila jsem s Hetty, však víš, hodně se bavily, a nikdo to pořádně neví. Ale prý byla do někoho bláznivě zamilovaná a on ji nechtěl."
Harry zmateně nakrčil obočí. "Počkej, a co Zayn?"
"Jak říkám, pořádně nevím, ale Hetty říkala, že ho vlastně ani neměla ráda. Nechápu tedy, proč s ním zůstávala…" Významně nadzvedla obočí a Harrymu bylo jasné, na co naráží. Na něho a Jill, byli spolu… Jak je to dlouho? No, rok minimálně a jejich počáteční zamilovanost vyprchala. Harry si užíval s jinými a Jill, bezhlavě zamilovaná a tímto kudrnatým mužem totálně okouzlená, to přehlížela. Nevěděl vlastně, proč to neukončí, tak nějak mu vyhovovaly teplé večeře, a když už nic, tak tam byla ona. Věděl, že to takhle rozhodně dál nejde, že jí ubližuje, ale on sám se cítil ublížený. Stal se z něho ten typ člověka, kterými vždycky opovrhoval, workoholik. Nenáviděl svojí práci a přece tam být musel, pracoval od tmy do tmy, a proto, když mu večer padla, první co se sbalil a odjel do nejbližšího baru, kde se ztřískal. Doma pak na něj čekala Jill, které, už jakž takž střízlivý, přednesl nějakou ubohou výmluvu na to, proč jde tak pozdě, slupnul večeři a oba skončili v posteli. Nešťastný stereotyp.
Harry se trochu nuceně usmál Jillian, která si se zájmem prohlížela sochy a fresky v kapli. Na jeho úsměv reagovala povzbudivým chycením jeho ruky.

Harry se ohlédl dozadu a navázal oční kontakt s mužem, který právě vešel dovnitř. Když si uvědomil, na koho to zírá, na vteřinu se mu zastavilo srdce.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bir Bir | 14. července 2013 v 13:34 | Reagovat

Ano,ano, ano skvelé, úžasné, dokonalé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama