Vampire stereotype

7. června 2013 v 22:23 | Nicoole. |  Jednodílné normal

Title: Vampire stereotype
By: Nicoole.
Jednodílná normal
Harry



Kaylie kráčela uličkou. Domy vrhaly strašidelné stíny a jediným světlem byla stará zaprášená pouliční lampa. Kaylie tudy chodila každý večer, avšak dnes to bylo jiné. Sama nevěděla proč, ale tahle cesta jí teď připadala hrůzostrašnější než kdy jindy. Zrychlila, když viděla před sebou tmavou postavu s kapucí na hlavě. Bylo to divné, nikdo tudy nechodil. Proč by taky ano? Ulička vedla jen k malému domku, kde Kaylie bydlela. Osoba před ní byla už jen pár metrů a dívka se začala nervozitou a strachem potit. Křečovitě v kapse zatínala pěsti.
"Dobrý večer," pozdravil muž. Kaylie na něj zůstala nevěřícně koukat.
"Ehm… Dobrý…" odpověděla mu roztřeseným hlasem.
"Neměla bys tu chodit tak sama. Londýnské ulice jsou pro tebe v noci nebezpečné."
Muž se před ní zastavil a ona si ho mohla lépe prohlédnout. Neposedné kudrliny mu trčely zpod kapuce a jeho oči v ní vyvolávaly strach. V přítmí na ně pořádně neviděla, ale všimla si, že hrály snad všemi barvami a byly neobyčejné.
Kaylie si muže přeměřila pohledem. Co ten o tom ví?
"Chodím tu každý večer a nic se mi nestalo. Normálně tu bývá liduprázdno."
"Dnes jsem tu já." Zasmál se poněkud arogantně muž. "Jmenuji se Harry. A ty?"
Nepřipadalo jí jako dobrý nápad mu prozrazovat její jméno, ale muž nebo spíše kluk na ni s neskrývaným zájmem hleděl a vzbuzoval v ní doposud nepoznanou touhu po tajemnu.
"Kaylie."
"Hezké jméno. Dovolíš mi pozvat tě na něco?"
"Ne, děkuji," vyhrkla dívka rychle a rázně.
Harry si před ní stoupl a zadíval se jí hluboko do očí.
"Byl bych opravdu rád, kdybys mě doprovodila do restaurace. Je jen tady kousek."
Kaylie nevěděla proč, ale najednou měla nutkání jít za ním. "Když tak naléháš. Půjdu."
Harry se zářivě usmál, až se mu v paprsku světla z lampy zaleskly zuby.
Šli tiše vedle sebe. Jediným zvukem v uličce byl křupající štěrk pod jejich nohama. Zatočili za roh a přišli k malé zapadlé hospůdce. Harry drze rozrazil dveře a namířil si to k baru. Kaylie ho jen poslušně následovala, teď pod pořádným světlem, a když si sundal kapuci, si mohla všimnout pořádných detailů na jeho tváři. Měl široký úsměv se silnými zuby, jeho oči nebyly barevné, měl je děsivě zelené, a když se usmál, Kaylie by přísahala, že v nich viděla i zášleh červené.
"Odlož si." Kývl směrem k věšáku. Dívka si sundala lehký kabát a úplně zapomněla na všechny své zásady o dodržování odstupu a nebavení se s cizími lidmi. Posadila se vedle Harryho na barovou židličku.
"Ty tu bydlíš?" zeptal se zvědavě. Chvíli váhala, vždyť ho nezná. Může to být nějaký masový vrah nebo tak něco. Ale je tu, šla s ním.
"Vlastně ano..."
Harry přeskočil bar a začal míchat dva různé nápoje.
"Co to děláš?!" sykla Kaylie vyděšeně, ještě sem přijde nějaký barman a vyhodí je.
"Děvče, mně to tu patří."
Za nedlouho před ni postavil skleničku se žlutou tekutinou a sám si vzal modrou sklenici. Pozvedl ji, aby si "přiťukli".
"Na naše nové přátelství."
Harry na ni mrkl a jediným obratem vyprázdnil svůj obsah a začal míchat další. Kaylie se rozhodla prozkoumat terén. V koutu našla starý jukebox, vhodila do něj pár mincí a hospůdka se začala otřásat rychlou hudbou. Oba začali tančit, v přestávkách mezi jednotlivými písničkami do sebe obraceli jednoho panáka za druhým. Rychlé tempo nahradil ploužák. Harry chytil Kaylie za boky, ona mu omotala své ruky kolem krku a položila si hlavu na jeho hruď. Pomalu se začali pohupovat v bocích. Najednou Harry sjel svou pusou až k jejímu krku a začal ji jemně líbat. Povzbuzena alkoholem a omámená jeho krásou si to nechala líbit. Něžné polibky brzy nahradilo jemné skousávání. Kaylie se od něj pomalu odtáhla, aby se mu mohla podívat do očí. Vykřikla, když viděla jeho panenky žhnout rudě. Harry na nic nečekal, jazykem si oblízl špičáky, které se mu nebezpečně prodloužily a zaostřily. Všechna něžnost zmizela, surově jí odvrátil hlavu na bok a zabořil tesáky do krku. Dívčino tělo ochabovalo, až v něm nebyla už ani kapička krve. Harry ji ledabyle zahodil na zem. Vytáhl si z kapsy čistý bílý kapesník a utřel si s ním ušpiněné rty. Kaylie překročil a vydal se ke dveřím. Ráno se sem vrátí, aby všechno uklidil. Ostatně jako vždy...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama