I swear - 23. DÍL

6. června 2013 v 22:11 | Nicoole. |  I swear

Title: I swear
By: Nicoole.
Part: 23.
Narry - Harry + Niall



"Budu potřebovat vodu." Ivanne převzala vůdčí roli. Kluci Harryho položili na rozvrzanou pohovku. Starý skleník se teď používal spíše jako skladiště a nalézt se tu dalo skutečně vše. "A lékárničku. Pan Fischer by měl nějakou mít, řekněte, že vás posílám já." Pan Fischer byl starý usměvavý pán, jenž se staral o chod školy, a rudovlasou dívku přímo miloval, považoval ji skoro za svou vnučku, sám se totiž vnoučat nikdy nedočkal. Tomlinsonovi přikývli a vydali se splnit úkol.
Ivanne našla v regálech staré utěrky, naštěstí pro ni, vodovod tu stále fungoval, namočila látky do vlažné vody - jednu podala Niallovi a druhou začala po lícních kostech otírat Harryho.
"Proč to pro něj děláš?" zeptal se Niall, udivujíc se nad tím, jak moc se stará.
"Je to můj kamarád," odpověděla prostě.
"Stále se s ním přátelíš, i když ti tolikrát ublížil?"
"A tobě snad nikdy nic neudělal?" opáčila Ivanne a probodla ho pohledem.
Niall znejistěl, její čisté křišťálové oči ho děsily, připadal si pod nimi jako pod rentgenovým paprskem.
"Ale abych ti odpověděla na tvoji otázku. Ublížil mi mnohokrát, aby taky ne, je to Harry. Ale nikdy to neudělal úmyslně, to vím jistě. Není takový, jak se o něm povídá. Spousta lidí by řekla, že nemá srdce a já přitom neznám člověka s větším soucitem. Neříkám, že pár… No, dobře…" Zachichotala se. "Více než pár dívek na něj má špatné vzpomínky, ale on chránil sám sebe. Za tou tvrdou slupkou se skrývá bezbranné dítě…"
Niall pokýval hlavou, věděl přesně, jak to myslí, stále měl v živě paměti to, jak Harry mluvil o své rodině, měl pohled ztraceného štěněte. Ach, jak často Horan zapomíná, že je mladší než on, že je mu sotva sedmnáct.
"Mluvíš o něm, jako kdyby to byl tvůj syn," konstatoval jemně, přidržujíc si mokrou utěrku na roztrhlém obočí, ze kterého se ještě stále valila rudá krev. Pulzující bolest v kotníku už přestal vnímat.
Ivanne si suše uchechtla a pohlédla na bledou tvář kudrnáče. "Spíš je to můj bratr."
Niall tomu nerozuměl. Ivanne a Harry při sobě drželi přes to všechno, byli jeden druhému zavázáni a přece je spolu venku viděl jen párkrát. Nikdy si spolu nevyšli jen tak, nikdy si spolu nesedli v hodině. Přemýšlel nad tím, že by byli dokonalí pár, ale nechápal jejich vztah a snad tomu ani rozumět nechtěl.
"Záleží mu na tobě," řekla rudovláska najednou. "Netahej ho za nos, on si to nezaslouží."
"Ty- ty víš…" koktal blonďáček polekaně.
"Vím," přikývla. "Neměl by se kvůli tobě trápit…" Povzdechla se. "Naneštěstí to není moje věc."
"Bude v pořádku?" zajímal se Niall úzkostlivě po chvilce ticha, co oba zkoumali Harryho obliče; bál se o něj.
"Nevím, nejsem doktorka, udělala jsem všechno, co bych měla, chodila jsem na kurzy první pomoci, ale- Ach!" vykřikla, když se Harryho víčka zatřepala a následně na ni vykoukly dva smaragdy.
"Jsi v pořádku?" zeptala se ho Ivanne opatrně. "Nebolí tě něco?"
Kudrnáč zamračený zavrtěl hlavou a prohraboval si kudrliny, musel tam mít pěknou bouli.
"Fajn," kývla dívka a hned na to mu vrazila facku. Oba kluci na ni vykuleně zírali. "Ty idiote! Jsi normální? Co tě to popadlo, prát se Malikem?! Jako kdybys nevěděl, že posiluje! Měli jsme o tebe takový strach! Ty jsi takové tele hloupé," nadávala, ale začaly ji štípat oči a po líci ji sjela slza štěstí.
"Allenová, ty brečíš?" Harry na ni zůstal hledět s otevřenou pusou.
"Ne," posmrkla si, "jen mi tam něco spadlo."
"Ale ano, brečíš," zasmál se právě probuzený hoch. "Allenová má slzní kanálky, tento den se zapíše do dějin." A už se chtěl zvednout; kostnatá ruka ho však zarazila.
"Ani se nehni," sykla Ivanne.
"Jsem v pohodě," odsekl Harry a posadil se, nohy mu visely přes hranu stolu a teprve teď si všiml přítomnosti Nialla, nejistě se na něj pohlédl.
Ivanne zúžila oči a nesouhlasně semkla rty, pak si všimla, jak se na sebe dívají.
"Ty," otočila se na Harryho, "jestli si stoupneš, chraň tě panenka Maria. Nialle, dohlédni na něj, nebo já bych ho musela zabít.
"Kam jdeš?" podivil se blonďák.

"Já jdu… To… no, tamto… tam, však víte," couvala, neschopna vymyslet pořádnou výmluvu na její odchod, nakonec se nevinně usmála a vyšla ze starého domu.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 *Blackie* *Blackie* | 6. června 2013 v 23:47 | Reagovat

OKAMŽITĚ. PIŠ. DALŠÍ. DÍL! :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama