Don't let me go

17. června 2013 v 17:22 | Nicoole. |  Jednodílné bromance

Title: Don't let me go
By: Nicoole.
Jednodílná bromance
Larry - Harry + Louis


Vzdálil se ode mě. Je tak blízko a přitom tak daleko. Mám ho na dosah ruky a přitom, jako kdyby žil na druhé straně planety. Beze mě. Ale nebylo to tak vždycky… První člověk, který mě miloval. První člověk, kterého jsem miloval já. A teď… Je to snad pryč? Vidíme se jen "v práci" a to ještě pod dohledem. Chybí mi… Stýská se mi po jeho hebkých vlasech, vtipných a nepatřičných poznámkách, nepatrných dotyků a… jeho rtů. Těch narůžovělých rtů, které bych mohl líbat celý svůj život. Bude to ještě někdy?
Bezmyšlenkovitě jsem se zvedl od okna, kde jsem hloubal ve svých myšlenkách u výhledu na deštivý Londýn. Nesnášel jsem to, jak moc mě Louis ovládal. Nikdy jsem nechtěl být chudák, jenž je zamilovaný až po uši a nechá sebou manipulovat. Avšak on to dokázal… Dokázal převzít nade mnou moc, a já si dokonce ani neuvědomuji, jestli to ví.
Jako náměsíčný jsem vešel do naší společné kuchyně… Společné? Pravděpodobně ne na dlouho. Louis mi včera oznámil, že se stěhuje. Je to vůbec možné? Je vůbec možné, aby si jen tak sbalil, našel si nový byt a mě tu nechal samotného? Vždyť… Jsme Hazza & Boo, vždycky jsme byli. Tak proč je to teď tak jiné? Sedl jsem si ke stolu, na kterém byly už od rána rozházené papíry, ale teď jsem konečně na něco přišel. A vložil jsem do toho všechno.
* * *
Nervózně jsem postával v jeho pokoji. Tohle je všechno, nebo nic. Když jsem zaslechl otevírání dveří a jeho těžký povzdech při svlékání kabátu, ruce se mi začaly potit tak, že mi z nich kytara málem vypadla. A pak… Pak vešel do místnosti. Přes rameno přehozenou koženou tašku a na očích pilotky, s nechápavým výrazem si je sundal, ale to už jsem se já nadechoval a začal hrát první tóny.

Now you're standing there right in front of me
I hold on, it's getting harder to breathe.
All of a sudden these lights are blinding me.
I never noticed how bright they would be.

I saw in the corner there is a photograph.
No doubt in my mind it's a picture of you.
It lies there alone in it's bed of broken glass.
This bed was never made for two.
I'll keep my eyes wide open
I'll keep my arms wide open

Změnil jsem melodii hraní a neodtrhl pohled od jeho očí. Začal jsem tiše vybrnkávat.
"To za všechno, co jsme spolu prožili, za to, co jsme dělali jeden pro druhého. Za to, jak jsme se milovali. A ani nevíš, jak moc mi trhá srdce, že to všechno říkám v minulém čase…"
A než Louis stačil cokoliv říct, a podle jeho šokovaného výrazu nejspíš ani nechtěl, všechny své emoce jsem vložil do hlasu.

Don't let me
Don't let me go
'Cause I'm tired of feeling alone
Don't let me
Don't let me go
'Cause I'm tired of feeling alone...

V těch jinak normálně jiskřivých očích přede mnou se zaleskly slzy. A já cítil v těch mých ošklivé štípání. Nechtěl jsem brečet. Nesměl jsem, proto jsem s ještě větším citem začal druhou sloku.

I promised one day that I'd bring you back a star
I caught one and it burned a hole in my hand, oh.
It seems like these days I watch you from afar
Just trying to make you understand
I'll keep my eyes wide open.

"To za to, že jsme od sebe tak daleko. Za to, jak tě každý den pozoruji a čekám na náznak tvé lásky, za to, že mi není dovoleno být opět tak šťastný jako tehdy, spálil jsem se…"
Začal jsem závěrečný refrén. Potřeboval jsem ze sebe dostat úplně všechno, každý maličký pocit, který mě kdy sužoval.

Don't let me go
'Cause I'm tired of sleeping alone...

Dozpíval jsem a sklopil hlavu. Pokojem se rozlehlo hrobové ticho, prudce jsem oddechoval a cítil se naprosto prázdný, všechny mé pocity visely ještě ve vzduchu, kde se uchytily z mého hlasu. Uslyšel jsem kroky a najednou se ocitl v jeho pevném objetí.
"Nikdy tě neopustím, slibuji," zašeptal Louis.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jamie Williams Jamie Williams | Web | 17. června 2013 v 19:06 | Reagovat

ňůůf, to je sladké! :3

2 Merediths Merediths | 17. června 2013 v 19:35 | Reagovat

Nicoole, jako vážně?
Každý ví, že píšeš dokonale, takže nevidím důvod, proč to dokazovat ještě dál. Vážně. Myslím, že by ti mohlo stačit to, že tě každý obdivuje a na oplátku by si mohla přestat psát a my ostatní bychom nemuseli mít deprese z tvého božského psaní.
Ale pokračujeme.
Tohle je Nicoole dokonalé. Vážně. Strašně se mi to líbí a to nejenom proto že je to Larry, který se mi zamlouvá čím dál tím víc, ale proto, že je to psáno tak hezky a vůbec sladce.
Vážně.
Strašně ale obdivuji to, že jsi to psala v první osobě, to je jen málokdy. Většina je ve třetí osobě, ale to tahle ne.
už nevím, co psát dál, tak snad jen to, že se těším na další tvou povídku :3

3 Emily. Emily. | 17. června 2013 v 20:03 | Reagovat

A do háje! Fňuk! Zatlačila jsem slzu, je to...Nádherné, procítěné, ach bože, dokonalá povídka.

4 Nicol Nicol | 17. června 2013 v 20:11 | Reagovat

Pri tomto sa nedalo neplakať. Nicoole rozplače proste každého, každým a jedným príbehom.

5 mischa mischa | 19. června 2013 v 9:50 | Reagovat

Krása.....přesně o tom ta písnička, myslím. je. Nádherný styl, kterým to umíš napsat, přesně jsi vyjádřila moje emoce...jsi nadaná spisovatelka, ale to všichni víme...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama