Do you still love me? - 4. DÍL

11. června 2013 v 14:51 | Nicoole. |  Do you still love me?

Title: Do you still love me?
By: Nicoole.
Part: 4.
Zarry - Zayn + Harry



"Harry, co to děláš?" sykl jsem na něj.
"Nedívej se na toho fotografa," zašeptal. Zaklonil mě a začal vášnivě líbat. Byl jsem naprosto vykolejený, ale užíval jsem si to. Zřetelně jsem rozeznával cvakání foťáku, ale dělal jsem, že to neslyším, nevidím. Vychutnával jsem si ten pocit, že si mě zase všímá, že ví, že tu jsem. Že jsem jeho a on je můj.
"Ech..."
Polekaně jsem škubnul hlavou, za námi stál Paul.
"Můžete jít prosím dovnitř a nevystavovat se tu?" Byl rozzlobený, hodně rozzlobený, to nebylo zrovna nejlepší. Ale moc dobře jsme věděli, že si to z vrchu slízne, že nás tady takhle nechal a neuhlídal. Bylo mi ho líto. "Nevím, jestli jste si toho všimli, ale támhle vás někdo sleduje," pronesl ledově. Zatáhl nás za zátylek zpátky dovnitř.
"No, co bude s tím Zaynovým sólem?" zeptal se Louis od stojanu na noty. Podíval jsem se na Harryho a ten rozhodným hlasem řekl: "Zayn to zvládne, vím to." Vděčně jsem se na něj usmál.

"Zayne, nahoď se do něčeho, jdeme!" zavolal na mě Harry z naší společné koupelny.
"Kam?" podivil jsem se. Po tak náročném dni se mi opravdu nic nechtělo. Válel jsem se v posteli a počítal, za kolik dní máme volno.
"Představím ti Zoe a Ell. Chci, abys věděl, že nemáš důvod žárlit."
Zůstal jsem v šoku. Cože to chce? Mým tělem se pomalu rozlévalo štěstí se špetkou nervozity. Vyskočil jsem z postele a utíkal ho obejmout.
"No tak, no tak, umačkáš mě." Se smíchem mě od sebe odtahoval. Políbil mě na špičku nosu. Zašklebil jsem se na něj, připadal jsem si vždycky jako malé dítě, když tohle dělal.
Nevěděl jsem, co si mám obléknout. Nakonec jsem zvolil tmavé džíny, bílé tričko a k tomu červenou kostkovanou košili. Vyměnili jsme si s Harrym místa - přesunul jsem se do koupelny a Harry před skříň. Vlasy jsem si vyčesal jako obvykle nahoru a zafixoval je lakem. Sotva jsem si stihl vyčistit zuby a Harry už na mě volal.
"Vypadáš dokonale." Kývl jsem k jeho modrému tričku a černým kalhotám.
"To ty," zašeptal jsem celý v rozpacích. Jak je to dlouho, co mi naposled něco pochválil? Nějaký ten pátek to už bude. Vzali jsme se za ruky a houkli na kluky: "Nečekejte na nás!"

"Stůj tady, přivedu je sem."

Přikývl jsem a Harry se vzdálil. Seděl jsem u baru a sledoval ty šťastné páry, co tu spolu tančily. Přál jsem si být jeden z nich. Jen se tu bavit a nemyslet na nic jiného. Místo toho sedím tady a čekám. To je to, co je mým posláním a úkolem - čekat. Čekám, až sem Harry dovede ty jeho kámošky, čekám, až mi znovu řekne, že mě miluje, čekám na něj... Nebaví mě to. Vzpomínám na ten den, kdy jsme se viděli poprvé soukromě.
*
Bylo to hned první den, co jsme se seznámili. Měl jsem s Harrym pokoj v hotelu. Vybalili jsme si věci a posadili se na postel. Nastalo to trapné ticho, které jsme chtěli přerušit, ale nevěděli jsme jak.
"Harry... Uhm... Kolik ti je?" Výtečně Zayne, jako by to před půl hodinou neřekl. Opravdu inteligentnější otázku jsi vymyslet nemohl.
"16." Usmál se na mě. "Slyšel jsem tě rozezpívávat se na castingu, kde ses to naučil?"
"Co jako?" Nechápal jsem.
"Tak krásně zpívat."
"To nic není, já si zpívám jen tak doma." Mávl jsem nad tím rukou.
"Ne, opravdu, máš krásný hlas."
"Já- no, děkuju."
Z tohoto komplimentu vznikla tříhodinová konverzace snad na všechny témata. Probrali jsme rodiny, bydliště, zpěv a i kluky, se kterými máme být ve skupině - Liama, Louise a Nialla.
Zrovna jsme byli uprostřed řešení toho, jak jsme se vůbec do X-factoru dostali, když nám zazvonil hotelový telefon; to kluci volali.
"Já se musím ještě převléct," řekl Harry.
"Já počkám."
*
A od té doby čekám pořád. To jsem ještě nevěděl, že to mezi námi nebude jenom o přátelství.
Zaregistroval jsem Harryho, držel kolem pasu dvě brunetky a mířili si to ke mně. Nedůvěřivě jsem si je změřil. Jsou pěkné. Obě štíhlé a vysoké.
"Zayne, tohle jsou ony, Ell a Zoe." Ukázal na ně. "Holky, tohle je Zayn." Kývl jsem na pozdrav a pokusil se o úsměv. Nebylo to dobré, ty holky se mi zkrátka nelíbí, sám nevím proč - vypadaly mile, ale něco mi na nich vadilo. Sakra, Zayne, přestaň! Beztak z tebe mluví jenom žárlivost.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama